Jedna z nejúspěšnějších konstrukcí dieselových lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu. Na začátku 60. let 20. století pokračoval proces postupného nahrazování parní trakce motorovou a elektrickou. Na neelektrifikovaných tratích byly potřeba motorové lokomotivy o výkonu přibližně 1100 kW pro osobní a lehčí nákladní vlaky. V roce 1962 bylo rozhodnuto o výrobě dvou variant nových lokomotiv, a to s elektrickým a hydraulickým přenosem výkonu. Později se ukázalo, že hydraulický přenos výkonu trpí mnoha konstrukčními neduhy, proto byla tato cesta opuštěna a vyráběly se pouze lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu. Od roku 1964 do roku 1971 bylo vyrobeno 230 kusů lokomotiv označených řadou T478.1, po přeznačení od roku 1988 pak řadou 751.